NÁDRAŽÍ ROKYCANY.

FOTOGRAFICKÉ CESTY.

11. listopadu 2020.
Po ►Berounu, ►Zdicích, ►Kařízku a ►Mýtu jsou Rokycany další zastávkou na mých fotografických cestách po železniční trati č. 170. Nádraží je vkusně opravené, velmi fotogenické a působivé. Rušivými prvky jsou jednak obří cedule o spolupráci s EU při rekonstrukci této trati a také zelený drátěný plot, který odděluje první nástupiště v části před staniční budovou od kolejiště ... tedy spíše od štěrkového povrchu, protože kolej zde jaksi chybí. Bylo by tedy dobré odstranit všechny cedule o financování rekonstrukce koridoru (vždyť vedle vchodu do čekárny je jich na toto téma dalších pět) a také dát pryč plot, který nádraží zbytečně rozděluje a vytváří dojem místa, vyhrazeného nesvéprávným osobám.

Z pohledu fotografa jde o harmonii světel a stínů, prvků svislých i vodorovných, výrazné perspektivy. Rozlehlost celého prostoru způsobuje při každé změně stanoviště proměnu tohoto souznění a vznik nových a nových souvislostí. Více na toto téma, spolu s konkrétními příklady, naleznete v článku ►Nádraží Beroun v noci II.

Pojďme si tedy nyní nádraží Rokycany prohlédnout.

FOTOGRAFICKÁ TECHNIKA.
	Fotoaparát:	Fujifilm X-H1.
	Objektiv:	Fujifilm Fujinon XF 16 - 55 mm F 2.8 R LM WR.
	Filtr:	Schneider Kreuznach B+W MRC Nano UV-Haze XS-Pro 77 mm.
	Stativ:	–

© Martin Mojžíš, 2020.
Fotografie: © Martin Mojžíš, 2020.

►Na začátek článku.
►Přehled všech článků.
►Úvodní stránka.
►Mapa stránek.