Železniční trať nedaleko hory Říp v zimě. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II.
Martin Mojžíš / atelier umělecké fotografie a grafiky.

OLYMPUS OM-D E-M1 MARK II.

FOTOGRAFICKÁ TECHNIKA OLYMPUS – 10. ČÁST.

19. dubna 2018.
►devátém dílu seriálu o fotografické technice Olympus jsme se věnovali kvalitě fotografií a všemu, co s ní souvisí. Prohlédli jsme si také konstrukci a ovládací prvky přístroje. Nyní se stručně podíváme na některé funkce fotoaparátu; mým cílem samozřejmě není nahradit návod či příručku k obsluze, proto půjde opravdu jen o výběr toho nejzákladnějšího. V tomto dílu naleznete také volně ke stažení tři fotografie v 80 Mpx rozlišení a formátu RAW (.orf). Budete si tedy moci to, co zde stručně popisuji, vyzkoušet a na základě vlastních doostřování a převzorkování vytvořit vlastní názor, jak moc je pro Vás tato funkce použitelná.

Tři objektivy a fotoaparát Olympus OM-D E-M1 Mark II.

AUTOMATICKÉ ZAOSTŘOVÁNÍ.
Pro mě není příliš podstatné, proto jen krátce. Snímač je schopen i fázové detekce. Pokud zvolíme automatický výběr ostřícího bodu, fotoaparát zobrazí pouze jeden, i když jich použil více, což je poněkud nešikovné a zbytečně zjednodušené. Canon i Nikon zobrazí všechny použité body a tak do jisté míry ukazují i hloubku ostrosti.

Fotoaparát občas při automatickém zaostřování nepříjemně chybuje. Stalo se mi to několikrát, když jsem vybral pouze jeden zaostřovací bod a umístil jej na místo, kam jsem si přál zaostřit. Přístroj však svévolně zaostřil na jiné místo, které mu zřejmě vyhovovalo lépe a původní, mnou zvolené místo zůstalo neostré. Přesto pak v náhledu zobrazil mnou určený zaostřovací bod na mnou určeném místě. Toto bych těžko pochopil i u fotoaparátu pro začátečníky, u přístroje určeného profesionálům to nechápu vůbec.

SÉRIOVÉ SNÍMÁNÍ.
Silná stránka E-1 II. Pro mě je použitelné nejvíce přibližně deset snímků za vteřinu, přístroj však umí až šedesát. Sice se mu tolik obrázků nevejde do vyrovnávací paměti, takže touto rychlostí nebude fotografovat ani onu vteřinu, nicméně pro některé speciální účely může být tato funkce velmi zajímavá. Můžete určit, aby přístroj vyfotografoval touto rychlostí třeba jen pět snímků, pak samozřejmě k zaplnění vyrovnávací paměti nedojde a můžete exponovat opakovaně.

PŘEDSNÍMÁNÍ.
Se sériovým snímáním úzce souvisí i zajímavá funkce zvaná ProCapture, jakési předsnímání. Je určena k zachycení rychlých dějů, kdy nestihnete stisknout tlačítko spouště včas. Vhodným příkladem je třeba bouřka, resp. fotografování blesků. V noci zkrátka nastavíme dlouhý čas a exponujeme tolikrát, až se nám podaří blesky zachytit. Ve dne, kdy dlouhé časy použít nelze, si musíme pomoci jinak. Buď velmi silným neutrálním šedým filtrem, například Lee Filters Big Stopper, nebo, máme-li Olympus OM-D E-M1 Mark II, použijeme zmíněnou funkci.

Jde o to, že fotoaparát ukládá fotografie již při namáčknutí spouště, a to stále a stále dokola po dobu jedné minuty. Nastavíme tedy frekvenci sériového snímání, např. deset snímků za vteřinu a komponujeme záběr v místě, kde očekáváme blesk. Namáčkneme spoušť, fotoaparát začne fotografovat rychlostí deset snímků za vteřinu a tyto snímky stále přepisuje. Když spatříme blesk, domáčkneme krátce spoušť, fotoaparát vytvoří dalších deset snímků a je hotovo. V 99% případů je záblesk tak krátký, že i při seberychlejší reakci zkrátka stiskneme spoušť pozdě. Protože jsme ale díky funkci ProCapture začali fotografovat již o vteřinu dříve, můžeme se těšit pohledem na snímky blesků za jasného dne. Funkce nalezne uplatnění i u dalších rychlých dějů v přírodě, např. vzlétající ptáci, z vody vyskakující ryby apod.

STABILIZACE OBRAZOVÉHO SNÍMAČE.
Zdá se být poměrně účinná, nicméně nějaký výraznější rozdíl oproti stabilizaci v objektivu jsem nezaznamenal. O znatelně větší spotřebě energie při jejím používání jsem již psal v ►předchozím dílu.

80 MPX FOTOGRAFIE.
Mou volnou tvorbu a často i zakázky představují především fotografie velkoformátové, proto mě velmi zajímala funkce, která posouváním snímače o polovinu bodu složí z osmi dílčích 20 Mpx snímků jeden 80 Mpx. Snímek je v raw, nikoli .jpg, jak to při podobných funkcích často bývá (50 Mpx jpg se vytváří automaticky jako druhý soubor). Snímek se vlastně nijak neliší od běžného .orf, dokud se nepodíváte na rozměry. Ty jsou opravdu 10 368 x 7776 obrazových bodů. Skutečně si tedy za necelých 60 000 korun můžeme pořídit fotoaparát, který bude rozlišením konkurovat digitálním stěnám?

Spíše ne, záleží na situaci. Pokud fotografujeme zblízka předměty, jejichž povrchovou strukturu již okem příliš nevnímáme nebo není příliš znatelná, výsledky jsou relativně dobré. Problém nastává v přírodě, krajině apod., kde vlivem interpolace při skládání snímků dochází k rozostření jemných podrobností a doostřování zde již nepomůže. Výrobce doporučuje zmenšit 80 Mpx fotografie přibližně na 50 Mpx. Podrobností zdánlivě přibyde, nicméně stále jde o interpolaci interpolace interpolovaného (Bayer, 80 Mpx, zmenšení) snímku. Je třeba fotografovat se stativem, mělo by být bezvětří, lidé, ptáci či zvířata se nesmějí pohybovat ... jde totiž prakticky o skenování, ve třech kanálech najednou a s již zmíněnými převzorkováními.

Podívejme se nyní na ukázky. Výřezy představují 100% velikost při 150 dpi. Všechny fotografie byly vytvořeny objektivem Olympus M. Zuiko digital ED 12 - 40 mm 1:2.8 Pro. První dva snímky byly představeny v ►devátém dílu jako ukázka nepřesného automatického vyvážení bílé barvy. I tuto úpravu si můžete pomocí níže uvedených RAW vyzkoušet. Fotografie v TIFF byly exportovány z Adobe Lightroom a dále nijak neupravovány, tj. převzorkování na 50 Mpx bylo provedeno při exportu RAW.

Noční železnice. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II. ↑ Fotografie bez úprav.

Noční železnice, více v chladnějším tónu. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II. ↑ Fotografie po opravě vyvážení bílé.

Železniční návěstidla a lampy. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II. ↑ Výřez z 80 Mpx fotografie. Kromě celkového změkčení, vzniklého interpolací, si povšimněte obzvlášť ohavného zobrazení světelných zdrojů. Je způsobeno pohybem snímače, resp. jeho odlišnými polohami vůči optické ose a lamelám clony při snímání dílčích snímků.

Železniční lampy a návěstidla. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II. ↑ Výřez z 50 Mpx fotografie. Žádné velké zlepšení.

►TIFF, 80 Mpx. Adobe RGB 24 bitů, 230 MB.
►TIFF, 50 Mpx. Adobe RGB 24 bitů, 143 MB.
►RAW (ORF), 80 Mpx, 60 MB.



Nádraží Roztoky u Prahy v noci. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II. ↑ Fotografie bez úprav.

Nádraží Roztoky u Prahy v noci, chladnější barvy. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II. ↑ Fotografie po opravě vyvážení bílé.

Nádraží Roztoky u Prahy v noci, okna chráněná mřížemi. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II. ↑ Výřez z 80 Mpx fotografie. Toto vypadá lépe, nicméně veškeré podrobnosti jsou díky inteprolaci pryč, obraz vypadá jako po neúměrně silné redukci šumu.

Nádraží Roztoky u Prahy v noci, pohled na okna chráněná mřížemi. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II. ↑ Výřez z 50 Mpx fotografie. Jen nepatrné zlepšení.

►TIFF, 80 Mpx. Adobe RGB 24 bitů, 230 MB.
►TIFF, 50 Mpx. Adobe RGB 24 bitů, 143 MB.
►RAW (ORF), 80 Mpx, 60 MB.



Velký oplechovaný válec. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II. ↑ Fotografie bez úprav.

Tabule s textem v němčině. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II. ↑ Výřez z 80 Mpx fotografie. Opět změkčení, ale povšimněte si především počínajících světlých kontur okolo písmen. Doostření v TIFF při tvorbě tohoto náhledu bylo jen slabé, ale i tak by to již více nešlo, ocitáme se na hranici možností úprav. Zkrátka dvakrát převzorkovaná fotografie.

Tabule s textem v němčině na stěně plechového válce. Fotografie vytvořená fotoaparátem Olympus OM-D E-M1 Mark II. ↑ Výřez z 50 Mpx fotografie. I zde jsou patrná hala okolo písmen. Fotografie byla samozřejmě nejprve zmenšena ze zdrojového, v TIFF nedoostřeného souboru a až poté doostřena.

►TIFF, 80 Mpx. Adobe RGB 24 bitů, 230 MB.
►TIFF, 50 Mpx. Adobe RGB 24 bitů, 143 MB.
►RAW (ORF), 80 Mpx, 60 MB.



ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ.
Techniku Olympus Micro 4/3 ocení nejvíce ti, kteří s ní potřebují mnoho chodit a při fotografování být pokud možno nenápadní. Tedy především reportéři, fotografové zvířat a ptáků, pouliční fotografové. Ti všichni dobře využijí rychlé sériové snímání, menší rozměry objektivů, možnosti předsnímání apod.

Pokud však vytváříme velkoformátové fotografie krajin, zátiší, architektury apod., nezáleží nám na váze a nenápadnosti a naopak potřebujeme co nejvyšší kvalitu, pak jednoznačně doporučuji přenechat Olympus výše uvedeným kolegům a pořídit si zrcadlovku s 36 mm snímačem, spolu s monofokálními objektivy potřebných ohniskových vzdáleností.

Závěrem bych rád zdůraznil, že celý tento seriál článků nebyl nikterak podporován či ovlivňován firmou Olympus. Ta mi techniku pouze na tři týdny zapůjčila bez jakýchkoli dalších nároků či závazků.

© Martin Mojžíš, 2018.
Fotografie: © Martin Mojžíš, 2018.

►Na začátek článku.
►Přehled všech článků.
►Úvodní stránka.
►Mapa stránek.