Nikon D4 není fotoaparát, který bych netrpělivě očekával. Moje nová D3x je, když pominu obrazovou kvalitu, plně srovnatelnou se středoformátovými systémy, použitelná až do ISO 16oo a v režimu CH fotografuje 5 - 8 snímků za vteřinu. A to je pro mé občasné reportáže naprosto dostačující. Jenže vzhledem k tomu, že nové rozložení ovládacích prvků by měla s největší pravděpodobností převzít i D8oo, a tím zřejmě i D4x, začíná se mě to nepříjemně dotýkat.
Nikon D4 – pohled na zadní část s pozměněným rozložením ovládacích prvků.
Problémem je současná modla marketingových a finančních oddělení
výrobců fotoaparátů: video v profesionálních zrcadlovkách.
Canon 5D Mark II byl prvním fotoaparátem se snímačem o velikosti
kinofilmového políčka, který umožňoval natáčet video v HD rozlišení. Ve
spojení s kvalitní fotografickou optikou a možností využívat malou
hloubku ostrosti, do té doby dostupné jen majitelům profesionálních
kamer, se stal snem většiny amatérských a poloprofesionálních filmařů.
A to snem dostupným, vždyť cena (nyní, v lednu 2012, cca 45 000,- Kč
včetně daně) je pouhým zlomkem ceny profesionální kamery.
Canon EOS 5D Mark II – pohled na zadní část.
Na těle 5D Mark II, v rozložení ovládacích prvků, se však žádná revoluce oproti 5D nekonala. Pokud chcete se zrcadlovkou natáčet, nastavíte toto v menu a při přechodu do režimu živého náhledu máte aktivní natáčení videa. Pak stačí již jen stisknout tlačítko Set. Je to jednoduché a uživatelsky přívětivé. Každý si vybere co mu vyhovuje a dále o tom není třeba přemýšlet.
Nová reportážní digitální zrcadlovka firmy Canon – EOS-1Dx.
Na podzim roku 2011 Canon představil novou reportážní zrcadlovku 1Dx. I
ona má možnost natáčet video, přesto žádný z ovládacích prvků není
označen a určen pouze pro toto a především žádný volič potřebný pro
fotografování nebyl nahrazen nějakým "videočudlíkem". Osobně se mi nové
tělo 1Dx velmi líbí a považuji jej za cestu správným směrem, včetně
mírně zvětšeného zadního displeje. Ovšem pouze za předpokladu, že Canon
zcela nezešílel a nesnaží se jej, jak tvrdí v tiskové zprávě k 1Dx,
vnutit i studiovým fotografům jako náhradu za 21 Mpix 1Ds Mark III ...
Možná vás napadne, proč věnuji tolik prostoru Canonu, když tématem
článku je nový Nikon. Jenže právě Canon je tím, koho se rozhodl Nikon
dohnat a předehnat. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby se při tom
nerozhodl ztratit a popřít sama sebe.
Nová D4 proto prošla poměrně zásadními změnami. Změnami, které nutí
fotografy opustit stávající, v D3X a D3s, prakticky, až na několik
detailů, na vrchol dovedenou ergonomii. Změnami, které
budou nutit fotografa neustále se potýkat s prvky, které slouží pouze a
výhradně těm, kteří budou s D4 natáčet i video.
Nové ovládací prvky na Nikonu D4, které jsou zde na úkor fotografických funkcí. Mají za úkol pobídnout ke koupi kameramany. Fotografům jsou k ničemu a navíc překážejí. Opravdu si to necháme líbit?
Největším problémem je nahrazení přepínače AF režimů (vlevo na D3x) přepínačem volby mezi fotografováním a natáčením videa (vpravo na D4):
Vlevo: Volič režimů činnosti zaostřovacích polí na Nikonu D3x. Tento důležitý ovladač byl u nové D4 (vpravo) nahrazen voličem video – foto.
Vzhledem k naprosto bezproblémovému a vysoce intuitivnímu fungování
automatického výběru AF bodu používám velmi často právě tento režim.
Nicméně jsou situace, kdy potřebujete AF bod vybrat ručně. Pro přechod
do režimu manuálního výběru AF bodu potřebujete právě onen léty
prověřený přepínač, který Nikon nyní lehkovážně vyměnil za módní
výstřelek.
Tedy - abych byl přesný - přepínač způsobu volby AF bodu zcela z těla
nezmizel. Jen se přestěhoval, a to zřejmě na nejhorší místo, kam to
bylo možné. Spojil se s voličem zaostřovacích režimů, tedy přepínačem
automatického, manuálního nebo kontinuálního zaostřování.
Volič zaostřovacích režimů, Nikon D4. Po stisknutí tlačítka uprostřed by měl fungovat podobně jako odstraněný volič režimů činnosti zaostřovacích polí. Všimněte si vpravo výstupu na sluchátka – další úlitba kameramanům.
Tento volič byl již mnohokrát kritizován za své nešikovné umístění, malou velikost a celkově velmi špatnou manipulaci. Na druhou stranu chápu, že nemůže být větší, jinak by vadil při otáčení kroužků na objektivu a vzhledem k tomu, že odpojuje motorický pohon zaostřování starších objektivů z těla fotoaparátu, jeho umístění u bajonetu také nebude samoúčelné. Pokud nepoužíváte kontinuální zaostřování a máte pouze nové objektivy AF-S s přepínačem AF - MF (což není můj případ), můžete tento přepínač nastavit do polohy S a s klidem na něj zapomenout. Tedy - pokud si nekoupíte novou D4 ...
Vlevo: prostor okolo tlačítka spouště na Nikonu D3x. U nové D4 (vpravo) zde přibylo červené tlačítko pro zahájení vidozáznamu. Fotografovi bude pouze překážet.
Toto tlačítko je výsledkem dalšího vnucování se kameramanům a plivnutím
do tváře fotografům, kteří Nikonu po desítky let umožnili stát na
vrcholu výrobců 35 mm zrcadlovek. Vetřelec mezi tlačítky Mode a +/- je
navíc zcela zbytečný - pro spouštění videozáznamu bylo možno, podobně
jako u Canonu, použít středové tlačítko multifunkčního voliče, nebo
nechat na uživateli, zda obětuje tlačítko Fn nebo tlačítko kontroly
hloubky ostrosti.
K dnešnímu dni nemám ještě k dispozici ani anglický manuál k D4, proto
nevím, zda tomuto rudému tlačítku půjde nastavit i jiná funkce. Pokud
ano, možná bych pro něj nějaké využití našel, nicméně asi vždy budu mít
pocit znouzectnosti.
Závěrem ještě několik krátkých úvah:
- akreditace na větších společenských akcích se zpravidla rozděluje buď
foto, nebo video. Fotografové s hybridními zrcadlovkami budou buď svou
akreditaci porušovat a vystavovat tak sebe i svého zaměstnavatele
riziku nemalého finančního postihu, nebo si získají (a mnohdy draze
zaplatí) akreditaci i pro video, nebo prostě nebudou video v D4
používat a výše zmíněné prvky jim budou leda tak na hraní nebo k vzteku.
- u Canonu, který léta vyrábí i profesionální videokamery (byť u
kameramanů je oblíbenější spíše technika Sony), bych podobný kotrmelec
pochopil a příliš by mě nepřekvapil. U Nikonu jsem očekával nejvýše tak
rozdělení reportážní řady na dva modely, jeden zaměřený spíše na
fotografování (D4) a druhý spíše na video (D4c = cine).
- pokud se výše kritizované ovládací prvky objeví i na nástupci D3x,
opravdu by mě zajímalo, k čemu je profesionální, převážně ateliéroví
fotografové použijí. Někteří zřejmě přejdou k středoformátovému systému
nebo ke Canonu, pokud tento udrží svou hybridizaci na uzdě stejně dobře
jako dosud.
- tvorba kvalitních filmů je produkčně podstatně náročnější než tvorba
fotografická. Potřebujete záznam zvuku, kamerové jeřáby, osvětlovací
tým, herce, catering, produkci, zázemí ... A to i u menších projektů.
Opravdu potom jako kameru použijete fotoaparát, kde mimochodem k
vylepšení jeho ergonomie pro tento účel potřebujete složitý trubkový
systém, nebo profesionální HD kameru, která mj. disponuje podstatně
větším počtem praktických ovládacích prvků na těle?
Nevím, koho (a zdali vůbec) se tvůrci D4 ptali, zda právě tato změna je
tím zásadním, co fotografové postrádají. Mnozí by asi ocenili spíše
vyšší rozlišení (alespoň 18 Mpix), uživatelsky vyjímatelný low-pass
filtr nebo v nejlepším případě snímač pracující na jiném principu než
pomocí Bayerovy masky. Skutečností však je, že povrchní lidé a hlupáci
jsou obvykle nejvíce slyšet. Proto byl zřejmě také nyní, v omámení
očekáváním nebetyčných zisků, vyslyšen jejich křik. Možná D5 bude mít
místo tlačítka spouště led světlo pro video a středové tlačítko v
multifunkčním voliči bude mít pouze jedinou funkci: facebook.
Nejsem žádný staromilec, mám rád technický vývoj a nové věci, pokud
jsou ovšem smysluplné a přínosné pro lidi, ne pouze pro několik
ziskuchtivých jedinců. Problémem je, že místo nákladného
zlepšování obrazové kvality se Nikon pustil do laciného roubování
populárních a marketingově dobře prodejných funkcí. Právě pojem
lacinost by si přitom s profesionální technikou Nikon až do představení
D4 jistě nikdo nespojoval.
V oblasti spotřebních fotoaparátů je trendové podbízení se zákazníkům
podle módních vln do jisté míry pochopitelné. U
fotoaparátů profesionálních jej však nelze tolerovat.
Martin Mojžíš.
V Praze, leden 2012.
Fotografie: © Nikon Press, © Canon Press.