Ladislav
Kamarád o sobě tvrdí, že se problematikou digitální fotografie
hluboce zabývá už od dob jejího vzniku :))
Pro odpověď není třeba chodit daleko. Stačí se podívat na jedno
astronomické fórum, kde se problematika AA filtru probírá. LK zde mj. píše: "...
Jinak s tím LP filtrem opatrně - mohlo by pak docházet k moaré při
pozemním focení (u hvězd a DS objektů toto příliš nehrozí). Taky mám
ten dojem že ten "1. LP filtr" se správně u EOS 5ky mk2 nazývá AA
(AntiAliasing) filtr a někteří ho doporučují vyndat i pro obecnou
fotografii. Ale taky jsem zachytil celkem seriózní test 5ky s a bez
tohoto AA filtru s výsledkem že bez filtru je sice subjektivní ostrost
vyšší ale je způsobena pouze aliasingovými artefakty na kontrastních
hranách, přičemž skutečná rozlišovací schopnost byla ale reálně nižší!
Je to nakonec logické."
Posuďte sami, jak to vlastně je s tou hloubkou zabývání se :) Princip a funkci AA filtru vysvětluji dole v tomto
článku, takže i ti, kdo se zatím touto problematikou nezabývali,
pochopí.
Dále k návštěvní knize LK - i když její majitel o sobě prohlašuje, jak
je na marketing netalentovaný, tato kniha je dobrým příkladem
promyšlené mediální manipulace. Všechny příspěvky jsou předem
schvalovány a ty nehodící se autorovi do krámu se jednoduše neobjeví. A
naopak, některé třeba i vzniknou samy, kdo ví :) Takže pokud vás tam
například někdo urazí nebo jinak poškodí vaše dobré jméno, nemáte možnost
jakékoli reakce nebo obrany (samozřejmě jsem chtěl reagovat nejprve
přímo v knize, nicméně nelze, i na e-mailové urgence se LK tváří, že má hlavu
hluboko v písku :) No, pro mě je to normální zbabělost a každý ať si o
tom udělá obrázek sám.
Závěrem ještě uvádím vzkaz, který jsem se pokusil poté do knihy vložit,
ale LK jej nezveřejnil: Opravdu jste mě pobavil. Můj
příspěvek i článek zmiňují pouze finální, marketingový dopad celé
problematiky, o technické stránce věci, s kterou jsem detailně
obeznámen, se nerozepisuji, neboť vše podstatné lze snadno najít např.
na Wiki. Stylistika článku i příspěvku má čtenáře především pobavit a
celou věc odlehčit. MM
Příspěvkem s nadpisem Petr se vůbec nebudu zabývat, další srabárna.
Taková, že když jsem mu odepsal (vložit odpověď přímo mi LK opět
neumožnil:), mail se mi vrátil ze serveru s tím, že taková adresa
neexistuje. Buď to psal LK sám, nebo se dotyčný tak bál, že mu odpovím
tak, jak si zaslouží ... kdo ví. Příspěvek již totiž obsahoval nadávky
a útoky na moji osobu. K smíchu :))
Další "perly":))
1. Ruční výběr objektivu podle displeje na fotoaparátu dle pisatele
přispěvku nelze, navíc jsem prý na základě takto vybraného objektivu
zjistil, že celý fotoaparát je špatný.
Rád bych pisatele ujistil, že na displeji např. Nikonu D100 nebo Canonu
300D by to opravdu nešlo. Naopak s dnešními 3" displeji VGA (3.2", 1.15
Mpix u stěn PhaseOne IQ) to není naprosto žádný problém, pokud:
– nejste slepý
– máte povědomí o tom, co je to clona a jak se používá
– máte stativ
– víte, že náhled na displeji je jpg, i když fotografie ukládáte ve formátu raw.
Pokud si bude pisatel přát, vyberu mu takto jakýkoli objektiv. Se
zárukou. Samozřejmě, že to bude drahé :)
K údajnému zjištění, že 5DMII je špatný - kdyby dotyčný ve škole dával
pozor a uměl díky tomu mj. lépe číst, zjistil by, že v závěru článku
píši: "V žádném případě však netvrdím, že je Canon EOS 5D
Mark II špatný fotoaparát. Jen není vhodný pro dlouholetého majitele
Nikonu, který má navíc velmi vysoké nároky na kvalitu zobrazení
detailů. Tento článek navíc nechce být recenzí – jedná se pouze o souhrn
subjektivních zkušeností profesionálního fotografa." A
ujišťuji vás, milý pisateli, že pokud Canon přijde s tělem přes 30 Mp,
které bude mít AA filtr aspoň na úrovni profesionálních Nikonů, AF aspoň ze 7D,
inteligentní cenu a Nikon se stále bude tvářit, že je rok 2007, klidně
si ho koupím ke své nikoní výbavě a nechám si ho na volnou tvorbu a
zakázky, kde není potřeba vysoké ISO :))) Tak.
2. Další pisatel uvádí, že mu "porovnání
kresby přijde podivné a aa filtr je již hodně tenký led."
Ten tenký led mě dostal - hu, tady už jde o život!!! Bubááák!! Za
komínem!!! :)))
Co se týče ukázek, doplním ještě nějaké časem do původního článku, snad
již budou pochopitelnější. Ohledně toho ledu tady mám odkaz na článek,
který vyšel na známém serveru Luminous Landscape v testu 5D Mark II,
kapitola Resolution. Profesionální fotograf divoké přírody Nick Devlin
jej testoval velmi příhodně na ledě (snad ne tenkém) na Aljašce a mj.
píše:
"... But even then, I can't help but feeling that
a very aggressive anti-aliasing filter is at work. While the 5DII
produced beautiful files, they lack the "bite" in the fine detail that
a perfectly exposed Phase One files shows. ..."
Celý článek naleznete ►zde.
3. pisatel zažil toto: "- porovnávání koleček je duševní porucha."
Lidi, myslete :) Já se u toho tak bavil, psal jsem to s nadsázkou a opravdu
by mě ve snu nenapadlo, že si to někdo vezme osobně a začne mě pro to
urážet. Navíc, kdyby byl pisatel profesionál a držel fotoaparát v ruce
někdy i 20 hodin denně, pak by se zabýval nejen kolečky, ale i strukturou
potahové gumy a texturou na kovových částech :))
4tý pisatel si určil ortel sám, protože
problematika Bayerovy masky je mezi fotografy již dostatečně známa ("ty
kecy o bayerove masce a jejim vlivu na kresbu mě vážně dostaly")
Uživateli s touto úrovní znalostí nedoporučuji účastnit se "vysoce
odborných a sofistikovaných" diskuzí - jak ostatně dokazují výše
uvedené příspěvky autorů 1 – 3 :)) Spíše bych doporučoval něco
rodinného, přátelského, třeba digineff, kapitolu "Jak se náš
vesele cvakající digitál vlastně zapíná, čudliky budliky?"
číst nejprve a pak postupně, pomalu, rozložit do několika let.
Nepřetěžovat. A je to taky o pejskách a to je dobře.
5. Tento pisatel se pustil mimo jiné také do
mých fotografií (konečně někdo!). Prý docela ujdou, ale v postprodukci
z nich údajně "dělám omalovánky".
Vážený, omalovánky jsou černobílé obrázky, které nemají vyplněné
plochy, aby se děti naučily vládnout pastelkou a trochu toho barvocitu
pro ty talentovanější. Tyto obrázky jsem po přečtění vašeho příspěvku
na svých stránkách trochu hledal, ale marně - všechny již vybarvené
jsou, byť někdy jen stupni šedi :(( Pak mě napadlo, že vám možná vadí,
že moje fotografie nejsou přesným a věrným zobrazením skutečnosti ...
ano, přiznávám ... měním barevnost u svých fotografií. A také tonalitu,
výřezy, gradaci ... víte, že již déle než století není fotograf jen
dokumentarista? Může jít i o svébytného tvůrce, umělce (a že se mohli
malíři zbláznit, aby tomu tak nebylo), který může jakýmkoli způsobem
manipulovat se svým dílem... U nás to prosadila hlavně Anna Fárová ...
nic? Je to možná pro vás děsivé zjištění, ale jsou i jiní fotografové,
než kteří fotografují pro Blesk, Playboy a někde na stadionu ... :))
Tolik zábavná četba Nad dopisy diváků. Následující část bude již jen
suchá, strohá a odborná. Pro účely tohoto článku se zabývám pouze
obrazem, problémy s aliasingem se vyskytují všude, kde se spojitý
signál převádí na diskrétní (digitální).
Co je to antialiasingový filtr (AA filter,
blur filter, Low-Pass filter - všechna označení znamenají totéž) a k
čemu slouží?
Při převzorkovávání analogového signálu na digitální, pokud se v
původním spojitém signálu vyskytuje frekvence vyšší než je polovina
vzorkovací frekvence (tzv. Nyquistova frekvence), dojde ke zkreslení
signálu díky jevu nazývajícímu se aliasing (falšování). Proto musí
počet bodů snímače fotoaparátu na délkovou jednotku být minimálně
dvojnásobkem maximálního počtu čar, které budou na tutéž délkovou
jednotku promítnuty objektivem. Pokud toto není dodrženo, dochází k
aliasingu, který se projevuje barevným moiré (nepravidelné barevné
obrazce v postižené části obrazu).
Abychom se vzniku moiré vyhnuli, umísťuje se před snímač AA filtr,
jehož účelem je odfiltrovat frekvence vyšší, než odpovídají Nyquistově
theorému. Filtr je zpravidla dvouvrstvý, z lithium-niobátové sloučeniny
s tzv. dvojlomným účinkem: každý optický bod se po průchodu tímto
filtrem rozdělí do shluku čtyř bodů. Tím dochází samozřejmě k výraznému
snížení ostrosti, přičemž jemné detaily ze snímku naprosto zmizí.
Výrobci se snaží hledat kompromis mezi tímto rozmazáváním a zabráněním
vzniku moiré. U vícesnímačových systémů (Foveon, 3-CCD apod.) ke vzniku
moiré zpravidla nedochází a proto se zde AA filtr většinou nepoužívá.
Nyní si připomeňme princip Bayerovy masky, tj. před barvoslepý snímač
se umístí barevný filtr, polovina pixelů nyní snímá zelenou barvu, na
niž je lidské oko nejcitlivější, a zbylou polovinu si mezi sebou
rozdělí červená a modrá. Abychom na výstupu dostali obraz, skládající
se z téměř shodného množství pixelů, jako má snímač barvoslepý, je
nutné zbývající pixely matematicky dopočítat = vymyslet :)
Pokud si nyní uvědomíme, že snímače, běžně používané ve fotoaparátech,
spojují v sobě tyto oba, pro obraz zcela likvidační faktory, je snad už
nyní každému jasné, o co by naše fotografie byly po technické stránce
kvalitnější, kdyby výrobci pro digitální fotoaparáty nepřevzali z
videokamer snímač s Bayerovou maskou, nebo jej aspoň po tom, co si dost
nahrabali, opustili, a velké firmy, tj. Nikon, Canon, Sony, Kodak a
Dalsa se místo toho pustili do výroby 3-CCD (ten Sony vyrábí, ale jen
pro kamery) nebo Foveon snímačů. Osamělost Sigmy v tomto počínání a
její SD-1 se zcela nesmyslnou cenou působí v těchto souvislostech sice
odvážně, ale poněkud marně.
© Martin Mojžíš, 2011.
►Na začátek článku.
►Přehled všech článků.
►Úvodní stránka.
►Mapa stránek.